Zatímco extrémní vlny veder sužují Spojené státy, Evropu a Afriku a zabíjejí tisíce lidí, vědci varují, že to nejhorší teprve přijde. Vzhledem k tomu, že země nadále vypouští do atmosféry skleníkové plyny a v USA se pravděpodobně rozpadne smysluplná federální legislativa v oblasti změny klimatu, mohou se letošní letní horké teploty za 30 let zdát mírné.
Tento týden byli mnozí svědky smrtícího dopadu, který může mít extrémní horko v zemi, která není na spalující teploty připravena. Ve Spojeném království, kde je klimatizace vzácností, byla uzavřena veřejná doprava, zavřeny školy a kanceláře a nemocnice zrušily neurgentní zákroky.
Klimatizace, technologie, kterou mnozí v nejbohatších zemích světa považují za samozřejmost, je během extrémních vln veder nástrojem, který zachraňuje životy. Nicméně pouze asi 8 % z 2,8 miliardy lidí žijících v nejteplejších – a často i nejchudších – částech světa má v současné době ve svých domovech klimatizaci.
V nedávné publikaci tým výzkumníků z projektu Harvard China Project, který sídlí na Harvard John A. Paulson School of Engineering and Applied Sciences (SEAS), modeloval budoucí poptávku po klimatizaci s tím, jak se celosvětově zvyšuje počet dnů s extrémními horky. Tým zjistil obrovský rozdíl mezi současnou kapacitou klimatizací a tím, co bude potřeba do roku 2050 k záchraně životů, zejména v zemích s nízkými příjmy a rozvojových zemích.
Výzkumníci odhadli, že pokud se míra emisí bude nadále zvyšovat, bude v průměru nejméně 70 % populace v několika zemích do roku 2050 potřebovat klimatizaci, přičemž toto číslo bude ještě vyšší v rovníkových zemích, jako je Indie a Indonésie. I kdyby svět splnil emisní limity stanovené v Pařížské klimatické dohodě – k čemuž se zatím nedaří – bude v mnoha nejteplejších zemích světa v průměru 40 % až 50 % populace stále potřebovat klimatizaci.
„Bez ohledu na trajektorie emisí je nutné masivně navýšit klimatizaci nebo jiné možnosti chlazení prostor pro miliardy lidí, aby nebyli po zbytek svého života vystaveni těmto extrémním teplotám,“ řekl Peter Sherman, postdoktorand na Harvard China Project a první autor nedávné práce.
Sherman se spolu s postdoktorandem Haiyangem Linem a Michaelem McElroyem, profesorem environmentálních věd na SEAS a Gilbertem Butlerem, zaměřil konkrétně na dny, kdy kombinace tepla a vlhkosti, měřená tzv. zjednodušenou teplotou mokrého teploměru, mohla během několika hodin zabít i mladé, zdravé lidi. K těmto extrémním událostem může dojít, když jsou teploty dostatečně vysoké nebo když je vlhkost dostatečně vysoká, aby zabránila pocení v ochlazování těla.
„Zaměřili jsme se sice na dny, kdy zjednodušená teplota vlhkého teploměru překročila prahovou hodnotu, za níž jsou teploty pro většinu lidí život ohrožující, ale teploty vlhkého teploměru pod touto prahovou hodnotou mohou být stále dostatečně nepříjemné a nebezpečné, aby vyžadovaly klimatizaci, zejména pro zranitelné skupiny obyvatelstva,“ řekl Sherman. „Toto je tedy pravděpodobně podhodnocení toho, kolik klimatizace budou lidé v budoucnu potřebovat.“
Tým se zabýval dvěma možnými budoucnostmi – jednou, v níž se emise skleníkových plynů výrazně zvýší oproti dnešnímu průměru, a druhou, kde se emise sice sníží, ale ne zcela sníží.
Výzkumný tým odhadl, že v budoucnosti s vysokými emisemi bude 99 % městské populace v Indii a Indonésii potřebovat klimatizaci. V Německu, zemi s historicky mírným podnebím, vědci odhadli, že až 92 % populace bude potřebovat klimatizaci při extrémních vedrech. V USA bude klimatizaci potřebovat přibližně 96 % populace.
Země s vysokými příjmy, jako jsou USA, jsou lépe připraveny i na tu nejhorší budoucnost. V současné době má v USA přístup ke klimatizaci přibližně 90 % populace, oproti 9 % v Indonésii a pouze 5 % v Indii.
I když se emise sníží, Indie a Indonésie budou muset stále zavést klimatizaci pro 92 %, respektive 96 % své městské populace.
Více klimatizace bude vyžadovat více energie. Extrémní vlny veder již nyní zatěžují elektrické sítě po celém světě a masivně zvýšená poptávka po klimatizaci by mohla dohnat stávající systémy k bodu zlomu. Například v USA již nyní klimatizace představuje více než 70 % špičkové spotřeby elektřiny v domácnostech během extrémně horkých dnů v některých státech.
„Pokud zvýšíte poptávku po střídavém proudu, bude to mít velký dopad i na elektrickou síť,“ řekl Sherman. „Zatěžuje to síť, protože všichni budou střídavý proud používat současně, což ovlivní špičkovou poptávku po elektřině.“
„Při plánování budoucích energetických systémů je jasné, že nelze jednoduše zvýšit současnou poptávku, zejména v zemích, jako je Indie a Indonésie,“ řekl McElroy. „Technologie, jako je solární energie, by mohly být obzvláště užitečné pro zvládnutí těchto výzev, protože odpovídající křivka nabídky by měla dobře korelovat s těmito letními obdobími špičkové poptávky.“
Mezi další strategie pro zmírnění zvýšené poptávky po elektřině patří odvlhčovače, které spotřebovávají výrazně méně energie než klimatizace. Ať už je řešení jakékoli, je jasné, že extrémní horko není problémem jen pro budoucí generace.
„To je prozatím problém,“ řekl Sherman.
Společnost Holtop je přední čínský výrobce specializující se na výrobu zařízení pro rekuperaci tepla vzduch-vzduch. Výzkumu a technologickému vývoji v oblasti větrání s rekuperací tepla a energeticky úsporných vzduchotechnických zařízení se věnuje již od roku 2002. Mezi hlavní produkty patří rekuperační ventilátory ERV/HRV, vzduchové výměníky tepla, vzduchotechnické jednotky AHU a systémy čištění vzduchu. Kromě toho může profesionální projektový tým společnosti Holtop nabídnout také řešení HVAC na míru pro různá odvětví.
Pro více informací navštivte prosím:https://www.seas.harvard.edu
Čas zveřejnění: 7. září 2022
